Králíček jako vlčí oběť

22. ledna 2017 v 20:00 | Xuxumber |  Povídky, básničky a jiné
Výsledek obrázku pro bunny girl and wolf boy

Už jen kousek...mé tlapky jež se brodí sněhem mě zdržují. Sotva popadám dech, užírá mě pocit, že se utopím v sněhovém oceánu. Ale já nemohu zastavit. Cítím za sebou ten vlčí dech. Chce se do mě zakousnout, osvojit si mě pro svou smečku. Ale já, bojácný a zbrklý králíček se nechci vzdát. Dneska ještě ne! Potřebuji ho setřást! Tak se rozeběhnu jak nejrychleji mohu a zkusím smyčkovat-ale ne! Smyk se mi nepodařilo vychytat a kutálím se z kopce směrem dolů, do hlubin. Na dno. Vlk mě stíhá zachytit pod krkem. Je konec. Umírám. Poslední co na tomto světě uvidím je moře sněhu. Asi to tak mělo být...počkat co? Vlk nezkousl silou. Podíval se do mých očí plných beznaděje. Co se to děje? Nechce mi ublížit? Pomalu mi spadnou oční víčka, už nemohu dál. Upadám do spánku. A probouzím se v temné oblasti. Kde to jsem? Něco mě hřeje...já ležím pod vlčím chvostem!!! Snaží se mě zahřát? To snad ne...je to přece šelma. Šelmy zabíjí býložravce jako jsem já ve svůj prospěch. Najednou uslyším vytí a a štěkání. To nejde od něj. Blíží se sem další vlci!!! Ten, co mě svírá, zavrčí. Potom ale vstane a vypadá to, že si s ostatními dobře rozumí. Ale notak...ke mně pojď. Proboha, já chci vlka ve své blízkosti! Co když mi ti vlci ublíží? Divně na mě koukají. Jako na kus masa. Na potravu. Udělám krok dozadu. Mám strach. Ale vlk, který získal mou důvěru nedělá nic. Nehybně stojím- a hned se prudce rozeběhnu z nory ven! Pronásleduje mě celá smečka, ten ,který mě chránil před mrazem ale nedělá nic. Proč? To mě měl jen jako zábavu? Vzdávám to. Raději zemřu teď, než hloupě umrznout. Doufám, že zrovna on mě pozře.
 

Buď první, kdo ohodnotí tento článek.

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama